Články jdou do 17.ledna přednastaveny, nestíhám psát

Říjen 2010

Omluva :(

31. října 2010 v 16:06
Ahoj moje Sbénka,
omlouvám se vám,že jsem tu nebyla,víte škola a já jak jsem dva týdny nebyla
ve škole(kvůli sádře).Ted nevím jestli to víte,že jsem spadla z koně a měla jsem
vykloubený loket.No ted mám ve škole co dohánět :(.No a pod tímto článkem máte další
díli mého příběhu.|Zatím ahoj

Vaše Empíííí

PS:docela jsem oběhla xD

foto by me!Dont copy!

On the wings of the wind 6.díl

31. října 2010 v 16:03

On the wings of the wind

Jsem nejlepší!

Asi po měsíci jsem už běhal jako dřív.Taky jsem se snažil,protože koncem měsíce se měl běžet můj první dostih!Trénoval jsem s radostí a podávál výborně výkony.Brzy ráno jsme vyjeli do Lexingtonu,kde měl být dostih.Elis mě vyvedla a ja jsem s etozhledl kolem.Panoval tu ruch,všude kolem chodili koně,lidé,prostě blázinec.Šli jsme do stáje,abych si ještě odpočinul,měl jsem závodit až za 2 hodiny.V boxu jsem si chvylku odpočinul a už ke mě šla Elis se sedlem a uzdečkou.Osedlala mě a nauzdila.Pak mě vyvedla do padocku.Všichni si mě zvědavě prohlíželi.Někteří si mě i fotili.Za chvilku jsme se přesunuli ke startovním boxům.Koně na mě začali řehtat,co tady dělám at vypadnu,že jsem tady zbytečně.Na ELis zas jiní žokejové.,,My jim ukážeme vid ?"říkala mi něžně do ucha.Byli jsme v boxu číslo 4.Skvělá pozice.Nastoupili jsme v pořádku.Čekali jsme na start.

*

Boxy se rozrazili.Osttaní chtěli být hned první,já se radši držel zpátky.Hnali jsme se po rovině.Docela rychle to utíkalo.Koně přede mnou začali umdlévat.Já se lehce probojoval dopředu.První kůn se na mě překvapeně podíval a zabral.já také,stačilo udělat lehký skok.Brzy jsme se oddělili od zbytku koní a běželi jen my dva.On se snažil,ale já byl prostě rychlejší.Bylo asi 500 metrů do cíle,já se rozhodl pro skvělí fyniš.Vyrazil jsem od toho koně a začal se mu vzdalovat.DIváci se začali zvedat ze žídli a hlasitě mě povzbuzovali.Za chvilku jsme  prolétl cílem.ELis se nadzvedla a vykřikla radostí.Já vítězoslavně zařehtal.Doklusali jsme a rozešli se pro pohár.Když ho Amaretta přijímala,smála s eod ucha k uchu.ELis mě pošeptala,,Jsi nejlepší!"Pak jsem se probral dopředu a zařehtal,aby každý vyděl budoucího šampiona:mě!

Jiné foto jsem nenašla.Jak se vám dnešní díl líbil?


On the wings of the wind 5.díl

31. října 2010 v 16:01

On the wings of the wind

Snad to bude v pohodě...

,,Rimi,Rimíku,prosím,neumírej mi!"plakala u mě Elis.Veterinář mě prohlídl a řekl,že má podezření na otravu,je potřebná okamžitá operace,jinak umřu.Toto vše jsem vnímal jen matně.Matně jsem cítil,jak mě zvedají a nakládají do přívěsu,jak Elis ke mě nastoupila,hladila mě a prosila,abych to přežil.Dojeli jsme na kliniku,kde se mě okamžitě chopili lékaři.Odvezli mě na sál.

*

Přecházela jsem a tam a plakala.Hrozně jsem se o Rimiho bála.,No tak Elis,zklidni se,už mi z tebe hrabe!"říkal Mark,který byl na kraji svých sil.Nemohla jsem přestat na RImiho myslet.Snažila jsem se sama sebe přesvětčit,kolik dostihů spolu vyhrajeme,kolik radosti zažijeme...Ale nešlo to.Věděla jsem,že většina koní na otravu nepřežije.A to  mě právě žralo sebevědomí.Konečně vyšel veterinář ze sálu.Netvářil se moc štastně.Mark a Marrita hned vstala,já se div nezhroutila.,,No dobrá zpráva je,že operace proběhla úspěšně.Ale RImi je moc slabý,bude muset jíst,jinak..."dopověděl.Aspon že tak!Oddechla jsem si a slíbila,že s eo něho budu starat dvakrát tak usilovněji.

*

V nemocnici jsme byl měsíc.Elis za mnou jezdila každý den.Už mi bylo lépe,ale trénovat jsem rozhodně nemohl.\I když to bylo strašně,věděl jsem,že to překonám.Mám tu přece lidi,co mě mají rádi a starají se o mě.Hlavně Elis.Starala se o mě skvěle.Druhý den jsem uslyšel hlasy.Koukl jsem z boxu a vyděl ELis,MArritu,Marka a nějakého chlapa.Byl sice jinak oblečený,ale poznal jsem ho hned.Byl to ten,co mi dal to divné ,,jablko".ihned jsem začal rozzlobeně ržát a kopat do dveří boxu.Z toho poznali,že se nespletli.

*

,,Nechápu jak jsi to mohl udělat!"křičela Elis.,,On nikdy nesmí běhat,nebude jako můj Smirat!"odpověděl.,,Ty jsi byl vždycky tak závistivý,proč mi tohle děláš?křičela zlostí a zároven plakala,,Můj vlastní brácha a takovejhle hajzl!"

*

No to byl ELis brácha?Jukal jsem teda.ODvedli ho,dostal rok vězení.Já osdobně bych mu dal aspon pět let,ale policii to moc nezajímalo.Elis mi pak vyprávěla,jak ho chytili.SPadla mu kartička od pojištovny.Podle ní to už bylo lehké.,,Rimí,mi mu ukážeme!To bude koukat,až vyhraješ Kentucké derby!"řekla rozhodně.A já ji uvěřil...

Myslíte že odted bude vše v pohodě?


Díli

26. října 2010 v 17:27
ahoj
jak vydíte,máte zde najednou 3 díli mého příběhu :)
tak můžete číst.

pro mia-kone:příběh na ufo můžeš dát :),ale plís autor já OK?

On the wings of the wind 4.díl

26. října 2010 v 17:26 Ostatní blbinky

On the wings of the wind

Budoucí vítěz?

Od toho dne,co přijela Elis,jsem se začínal zlepšovat.Elis se stala mím jezdcem.Asi týden jsem byl pod sedlem,zvykal si na jezdce a naučil s ena pobídky.Po týdnu se rozhodli,že mě vezmou na dráhu zkusit,jak jsem rychlí.Docela jsem se těšil.Jako vždy před tréninkem mě Elis vyhřebelcovala,až se mi srst leskla,osedlala a nauzdila.Jako vždy před tréninkem mě rozehřívlala.,,Ok takže jedte asi půl míle klusem,pak kousek a cvalem a u značky trysk až ke mě."řekl trenér Mark.Elsi mě pobídla do klusu.Klus mě moc nebavil,chtěl jsem běžet.Po půl míli mě pobídla do cvalu.Aspon něco jiného než ten klus.Už jsem vyděl značku a připravil se,abych mohl vyrazit.Jakmile se mě jen dotklamvyrazil jsem takovou rychlostí,že Elis málem přepadla dozadu.Jakmile se vzpamatovala z šoku,začala se smát z té rychlostil.A hele,skoro budeme u trenéra.Tak jsem ještě přidal a kolem Marka jsem prolítl jak blesk.Elis mě zpomalila a klusem jsme s evrátili k Markovi.,,No já nevím co říct!Elis,myslím že sedíš na budoucím vítězi Kentuckého Derby!V životě jsem nevyděl tak rychlého koně."dořekl.,,Jsem na tebe moc pyšná!"řekla mi do ucha a pohladila mě po krku.Taky jsem byl na sebe pyšný.

*

Toho večera jsem vyprávěl kámošům o tréninku,až to machr stáje nevydržel.,,Hele jestli někdo bude vítěž Kentuckého Derby,budu to já!"řekl povíšeně.,,Super takže se tam uvydíme."odpověděl jsem mu s úsměvem.Pak jsem si lehnul a chtěl spát.Ráno přišla Elis,aby mě dala do výběhu,dneska jsem měl volný den.Po pastvině jsem běhal jak vítr a užíval si krásné ráno.Za chvilku mě upoutala jedna osoba,která na mě mávala,abych přišel blíž.Tak jsem šel.Nabídla mi něco jako jablko,no tak jsem si dal.Pak jsem odběhl a ještě kouknul na toho človíčka.Po tváři mu přelétl úsměv.Ale ne štastný,spíš zlomyslný.Dostal jsem strach,Jak jsem mohl být tak pitomý a vzít si od něj tu věc.Bál jsem se co  se stane.Po pozdním odpoledni pro mě ELis přiběhla,aby mě dala do boxu.Cítil jsem se divně.Začalo mě všechno bolet a pálet.Na půi cesty ke stáji jsem to už nevydržel a svalil se na cestu.,,Ježiši Rimi vztávej!"vykřikla Elis a začala křičet o pomoc.Přiběhli skoro všichni co byli v dosahu.Já už ale nic nevnímal a nořil jsem se do tmy...

Co myslíte že se s RImim stane?


On the wings of the wind 3.díl

26. října 2010 v 17:25 Ostatní blbinky

On the wings of the wind

Změna

,,Takhle to s ním dál nejde"řekla Eliška asi po desátém výcviku.,,Jestli se brzy nenaučí na sedl oa uzdu,budeme ho muset prodat."No já na ně koukal!Mě se tady  líbilo,měl jsem tu spoustu kamarádu,tak proč nikam jezdit?,,Jeslti se to nezlepší do 2 dnů,prodáme ho"řekla majitelka stáje Ameritta.

*

Po zbytek dne jsem měl volno.Odpoledne vjelo do dvora červené auto.Pro mě to byla samozřejmnost,jezdilo k nám hodně lidí.Ale nějak jsem vycítil,že dneska je něco jiné.Z auta vystoupila asi 16-letá dívka.Nevím proč,ale hned jsem z ní cítil respekt a zamiloval jsem se do ní.,,Ahoj já jsem Elis."představila se ostatním.Pak si spolu s Amerittou šli prohlédnout areál stáje.Později jsem se dozvěděl,že je to nová ošetřovatelka,chce se však stát trenérkou dostihových koní.Druhý den se za mnou šla podívat do boxu.přišel jsem k ní a otřel se ji o tvář.Zasmála se a řekla,že jsem nádherný a moc by mě chtěla vlastnit.Pak šla nakrmit koně.Za chvilku za mnou přišla a vykřikla,,Rimi,Rimi,dneska spolu budeme mít trénink!" No byl jsem moc rád!Téhle dívce jsem důvěřoval a i když se známe teprve den,už jsme spolu měli krásné pouto.

*

Elis mě vyčistila,dala ohlávku,připnula vodítko a vyrazili jsme do kruhovky.Místo toho,aby mě přivázala,mě nechala běhat v kruhu.Bylo to úplně něco jiného.Ostatní trenéři se na nás přišli podívat,někteří se smáli,co to se mnou dělá.Já tam celí radostí klusal,prostě super!Pak jsem ale začínal být trochu zadýchaný,tak jsem začal přežvykovat.Elis na to zareagovala a nastavila se mi bokem.Já na ni chvilinku koukal,pak jsem se za ní rozeběhl.Usmála se a dala mi pamlsek.Pak se rozešla a já šel za ní.Ostatní na ni koukali vyjeveně,jen někteří kývali hlavami v nesouhlasu.Eliška se zeptala,kde na tohle přišla,,Moje kamarádka Amy Flemingová má útulek Srdíčko ve Virginii,naučila mě to.Jmenuje se to metoda napojení."odpověděla.Pak mě něchala volně a ukázala my sedlo.Očichal jsem ho a rozhodoval jsem se,jestli ho vezmu.Ale Elis jsem důvěřoval,tak jsem ji to povolil.Všichni koukali vyjeveně a v úžasu.Pak mi ukázala uzdečku a tu už jsem vzal okamžitě.Ted koukali ještě vyjeveněji.,,Tyjo"dostala Eliška ze sebe.,,Tak Rimi,když jsi tak pozadu,mohu na tebe nasednout?"ptala se mě ukázala mi na hřbet,pak na něj trochu zatlačila.Nevadilo mě to a už jsem věděl,co bude.Nasedla na ěm.Teprve ted se ozval potlesk.Elis mě pochválila.Pak mě pobídla a já se rozešel.Šli jsme asi dvě kola krokem.Elis mi pak přitáhla jemně otěže a já zastavil.Když sesedla,výtězoslavně jsem zaržál.Všichni Elis gratulovali.Jen Matt řekl,,To enni možné takhle rychle,to neni fakt možné!"řekl a odešel.,,Musíte koni věřit."řekla Elis  odvedla mě do stáje,aby se o mě postarala.
Už se vybarvuji :) foto by zuzule.com

Ted jsem se rozepsala co? :)


On the wings of the wind 2.díl

26. října 2010 v 17:25 Ostatní blbinky

On the wings of the wind

To je život

Bylo to hezké období.Mohl jsem se prohánet po pastvině volně
jako pták.Uplynula doba a byl jsem roček.Srst se mi trochu vybělala a byl
jsem světlejší.Prostě krásný hřebeček.

Jednoho dne přišel den,aby jsme si začali zvykat na sedlo.Pomalu
po jednom si nás odváděli.Pak přišla řada na mě.Trochu jsem se vzpínal.
vedli mě do jízdárny.Eliška mě přidržela a nějaká holka mi začala masírovat záda.
Byl jsem na to zvyklí,tak mi to nevadilo.Pak mi začala něco dávat na hřbet.
Vylekal jsem se,vyhodil a rozběhnul se po jízdárně.Holky se za mnou rozeběhli,
ale nechytili mě.
Takhle to zkoušeli den co den,ale nedařilo se.
Až jednoho rána se to změnilo...
Tento díl byl krátký,bude delší :)

Statistiky 18.10.-24.10.2010

26. října 2010 v 17:23 Ostatní blbinky
Navstevnost za minuly tyden (18.10. 2010 - 24.10. 2010) je:
Pondeli: 6
Utery: 6
Streda: 14
Ctvrtek: 11
Patek: 9
Sobota: 3
Nedele: 8

Celkem: 57


Hrůza :-/


On the wings of the wind 1.díl

24. října 2010 v 15:18 Ostatní blbinky

On the wings of the wind

Nové zážitky

Na obzoru začalo vycházet slunce,vše se začalo probouzet k životu.
Ten krásný jarní den jsem se narodil.Malý Rimi.Když ošetřovatelé přišli
do stáje nakrmit koně,už jsem stál na nohou.A pak to začalo.
Kolem a do mého boxu se začínali slízat lidé a čumilové.Nenáviděl jsem to,
mám rád klid. ,,Hej mami,k čemu ti lidé tu vlastně jsou?"zeptal jsem se jednoho
dne mamky,když jsme se jednoho dne procházeli po pastvině.
,,Lidé?Ti se o nás starají,krmějí nás a jezdí na nás.",,Jezdí?Co to je?"
,,Na hřbetu poneseš jezdce.My jsme plnokrevníci,takže běháme dostihy.
Je to sport,při kterém běžíme na rovině a snažíme se zvítězit.To budeš dělat i
ty,Rimi.".No asi si dovedete představit,jak jsem na ni vyjeveně koukal.
Vozit někoho na hřbetech?Běžet jako o život na dráze?Dostihy?
Bál jsem se toho,ale zárověn mě to lákalo...

Asi tři týdny jsem byl ještě na pastvině.Pak se stalo něco,na co snad nikdy
nezapomenu.Jako každé ráno nás Eliška vedla do výběhu.Na ohlávku jsem
 byl už zvyklí.Když otevřela bránu,vřítil jsem se tam a čekal,až za mnou poběží i
mamka.Ale oni mi zavřeli pod nosrm a mamku odváděli do jiného výběhu.
Začal jsrm vyděšeně a ustrašeně řehtat.Ale nebyl jsem jediný.Postupně to udělali
se všemi hříbaty.Asi hodine jsme byli na zhroucení,ale začalo mě lákat se s ostatními
proběhnout.Začal s tím hřebeček Sashi.Rozběhnul se a polovina hříbat za ním.
Já také.Už jsme na ten zážitek moc nemysleli.Rozběhnul jsem se a najednou byl vepředu.
Ostatní koukali a hulákali něco ve smyslu:týjo,ty si rychlej!.A najednou jsem uvyděl
jak mě někdo dobíhá:byla to černá klisna Luna.,,Hele Rimi,jsme skoro stejně rychlí,
dáme si závod?".tak jsme ho dali.Byli jsme stejně rychlí,jako jedno tělo.Luna
se stala mou nejlepší kamarádkou a za chvilku jsme bez sebe nemohli vydržet...
Pokračování příště


On the wings of the wind úvod

21. října 2010 v 9:36
Ahoj toto je příběh z mého druhého blogu http://slunceranch.blog.cz/

On the wings of the wind

Překlad:Na křídlech větru
O příběhu:v obyčejné dostihové stáji se narodí hříbě slavnější klisně
Everitame,ovšem s výtečným otcem:Secretarietem.Hříbě bylo pojmenováno
Riman Arans,přezdívaný Rimi.K hříběti si nikdo nemůže
najít cestu,dokud se na farmě objeví Elis,jejíž příchod vše změní...
Poutaví příběh budete sledovat očima Rimiho.